Ušetřit za vytápění a ještě snížit dopad na životní prostředí. To je cílem celé řady domácností. Řešení se skrývá v možná trochu tajemném pojmu biomasa. Jaké jsou výhody a nevýhody vytápění biomasou? Co topení peletami obnáší? Jaké další varianty existují?
Biomasu využívá lidstvo k vytápění už od nepaměti. V současné době se znovu navracíme ke kořenům, více přemýšlíme nad svým jednáním. A tak se opět rozmáhá topení dřevem. I to lze totiž be okolků zahrnout pod pojem biomasa.
Co vše je biomasa
- Suchá biomasa – dřevo, třísky, dřevní odpad.
- Mokrá biomasa – například kejda, hnůj. Využívá se v bioplynových stanicích.
- Pelety – rostlinné nebo dřevěné slisované „válečky“, které lze spalovat ve speciálních kotlích.
- Další biomasa – olejniny a jiné energetické plodiny (například řepka). Jedná se o cíleně pěstovanou biomasu.
Vytápění biomasou – dřevem
Je logické, že pro vytápění rodinného domu se používá suchá biomasa, resp. dřevo nebo pelety. Dřevo patří dlouhodobě k nejlevnějším typům paliva. Záleží pochopitelně, kdy a kde ho nakoupíme. Pokud máte možnost samotěžby, bude vás stát získání dostatečné zásoby polen hlavně čas a úsilí. Když si necháte dovést vyschlé a naštípané dříví, bude cena za takové topivo pochopitelně vyšší.
I tak lze říci, že průměrně velký rodinný dům zaplatí za vytápění dřevem kolem 15 000 až 20 000 korun ročně. Ve srovnání s plynem je to zhruba o polovinu méně. Další výhodou dřeva je dostupnost a samozřejmě i ekologický rozměr (pokud si ohlídáme, že dřevo nepochází z načerno plundrovaných lesů).
Nevýhodu vytápění dřevem lze spatřovat v časové náročnosti a menším komfortu. Zatímco o plynový kotel nebo elektrické přímotopy není třeba se starat, do kotle na dřevo je třeba pravidelně přikládat. Krbová kamna (například pro přitápění) vypadají v interiéru vždy pěkně, ale vyžadují údržbu a samozřejmě s vynášením popela nebo rozděláváním ohně se pojí i jistý nepořádek.
Vytápění biomasou – peletami
Kromě dřeva je možné vytápět rodinný dům ještě jiným typem biomasy, totiž peletami. Také ty jsou ve srovnání s plynem nebo elektřinou levnější. Průměrná domácnost za rok topení peletami zaplatí kolem 20 000 až 25 000 korun. Mimo jiné záleží i na tom, v jaké době pelety nakupuje. Topivo totiž podléhá sezónním výkyvům. Nejlevnější bývají pelety na jaře a na podzim.
O ekonomice vytápění peletami mj. rozhoduje i účinnost kotle na pelety. Je třeba zdůraznit, že peletami nelze vytápět v běžném kotli na uhlí nebo na dřevo. je proto třeba investovat do nového kotle na biomasu. Na něho je možné získat dotaci například v programu Nová zelená úsporám. Výměna kotlů je dotována i krajskými programy (tzv. kotlíkové dotace). Výhodou moderních kotlů je, že jsou automatické, takže se z velké části obstarají samy a poskytují tak žádoucí komfort.
Je důležité podotknout, že doby, kdy na českém trhu působil jen zlomek výrobců pelet, jsou pryč. Dnes už proto domácnosti nemusí být závislé na zahraničních výrobkách, ale mohou vybírat z řady kvalitních pelet českých výrobců. Pelety současně podléhají i certifikaci, která napomáhá při výběru prvotřídního topiva.
